#winterwonderland

Krásný večer vám všem,

po delší době bych vás chtěla pozdravit tady na blogu dnešním článkem a to hlavně vás, kteří mne nesledujete na sociálních sítích. Také bych vám touto cestou moc ráda poděkovala za to obrovské množství zpráv a podpory. Jste vážně úžasní, hodně mi píšete, že vám chybí posty a především videa. Mně vy samozřejmě chybíte také a moc, ale na druhou stranu se vám musím přiznat, že tím, že na internetu teď trávím méně času, cítím se lépe. To, co se totiž odehrávalo na podzim, to co jsem si o sobě musela číst, ty hejty, vykonstruované kauzy atd., to jsou věci, které mne opravdu nebaví, ranily mne a tím, že se proti tomu vlastně nedá bránit, cítila jsem bezmoc a smutek a upřímně mi bylo dost dlouho na zvracení z toho, že nejenže tomu lidi věří, ale navíc to s radostí vyhledávají a podporují. Proto jsem v určité chvíli naprosto ztratila chuť a především motivaci cokoliv dalšího tvořit a vím, že většina z vás mne v tomto chápe. Jen naprostý idiot si může myslet, že tohle všechno bych dělala pouze pro peníze nebo jen tak z plezíru. Peníze vás nikdy nemohou uspokojit dlouhodobě, to pro mne prostě není motivace, pro mne je motivace vaše podpora, vaše ohlasy a dobrý pocit z toho, že se mi povedlo líčení nebo video. A když se mi tohoto nedostávalo, neměla jsem důvod dál s chutí tvořit a samozřejmě to bylo znát, i když jsem se snažila jít dál  a nedávat to najevo. Vím, pro některé lidi je to nepochopitelné a myslí si, že jsem blázen, však o co jiného dnes jde než o prachy. Jenže dobrý pocit, spokojenost, štěstí a pohodu si nekoupíte. V dnešní materiální době bude pro některé asi nelogické, že nejšťastnější jsem byla, když celá scéna nebyla takhle komerční. Avšak tahle doba je už bohužel pryč, ani nevíte, jak ráda bych se vrátila trochu zpět, všechno bylo mnohem jednodušší. Jenže se bojím, že tohle už nikoho nezajímá. Co se dá dělat, virtuální realita podle mne společnosti přerůstá přes hlavu, protože technologie se vyvíjí rychleji než společnost sama. Ostatně si myslím, že hlavní problém té nenávisti napříč internetem je právě to, že současná společnost je založena na hodnotách materiálních, nikoliv duchovních. Chtěla bych vám toho tolik říct, tolik toho mám ještě na srdci, tolik by se mi ulevilo......ale asi by to nebylo dobré, vždycky jsem byla až příliš osobní, upřímná a otevřená a jsem přesvědčena, že to je i důvod mého úspěchu i "zkázy" zároveň.  

Nic, konec "filozofického okénka" ☺, pointa je, že děkuji z celého srdce každému jednomu z vás, který mi věnoval kousek svého času a napsal mi komentář, zprávu, mail a podpořil mě v nelehkých časech nebo mi jen poslal své trápení, příběh či porozumění. Díky i některým mým kolegyním, které se nebály a podporu mi vyjádřily, i když to nebylo populární rozhodnutí, v takových chvílích alespoň člověk protřídí lidi kolem sebe ☺. Vezte, že i když není v mých silách odpovědět na úplně všechno, tak si vše čtu, i zpětně dočítám zprávy třeba půl roku staré a je to pro mě ta nejlepší "terapie". Doufám, že se to zase zlomí a že letošní rok přinese jen to dobré. To bych si přála pro nás všechny, nechme to špatné v minulosti a věřme v lepší zítřky ♥.  

Teď už ale konečně k dnešním fotkám, včera po cestě domů, krásnou zasněženou jihočeskou krajinkou, jsme se rozhodli zastavit a udělat pár fotek jen tak pro radost. Já zimu miluju, i když doma máme trošku spory, protože Míra je vyloženě teplomil. Já si ale myslím, že není nic krásnějšího, než nadýchaná bílá peřina, která pokrývá louky, pole a lesy. Navíc, když nazujete sjezdovky a díváte se na to z vrcholku kopce nebo z běžek či bruslí na zamrzlém rybníku. Vždycky jsem tíhla k životu na vesnici, obklopena přírodou a zvířaty a právě zima tady má neskutečné kouzlo. Samozřejmě to nenese jen pozitiva a sociální jistoty, ale také to, že musíte pořád tahat uhlí, topit, prohrabávat cestu pro auto a odklízet sníh. Právě ten sníh já odklízím strašně ráda, i když Míra na to nadává, možná proto, že to dělá téměř každý den, zatímco já si to užívám spíše rekreačně ☺.

 

Když už sem dávám fotky, asi by nebylo od věci také napsat, co odkud mám, i když tento outfit je rozhodně naprosto civilní a ne moc inspirativní nebo originální. Na druhou stranu tenhle obyčejný jednoduchý styl nosím v zimě nejvíc, hlavně, že mi není chladno a je pohodlí ☺.

foto: www.miroslavcizek.com

bunda a čepice - HM (kupováno několik sezon zpět)

svetřík - Metisu

džíny - Metisu (jsou s vysokým pasem a elastické, což je super)

sněhule - Coqui (taky už je mám několik let)

Ještě mám pro vás fotky líčení zblízka. Pokusila jsem se o další look se Sweet peach paletkou od Too Faced, který měl být barevný, avšak nakonec mi stejně vyšel nude ☺. Ani mi to nevadí, protože v takovém líčení se bezpochyby cítím nejlíp. Na tváři mám pak Sweet peach glow paletku a na rtech Peach sicle lesk.

Tak se zatím mějte krásně a já se třeba zase někdy ozvu ♥.