Co se děje s blogováním a proč jsem z některých věcí znechucená?!

 Krásný den vám všem,

 dnešní článek bude úplně nekosmetický, ale v poslední době mi hlavou běží spousta věcí a abych vám pravdu řekla, jsem i docela znechucená z toho, co se na bloggerské scéně děje a mám potřebu vám to sdělit a zjistit váš pohled na věc. Víte, asi budu první, kdo o tom bude takhle otevřeně mluvit a docela i počítám s tím, že se na mě kvůli tomu snese vlna kritiky. Na druhou stranu, jsem zvyklá, že můj blog je v některých věcech v hodně věcech průkopníkem a tak si na sebe vezmu i tento balvan.

zdroj obrázku

 Totiž abyste tomu rozuměli, já jsem začala blogovat o kosmetice před více než 4 lety, což ze mě dělá v kosmetickém blogosvětě docela veterána a také jsem prošla celým tím vývojem a tenkrát v pravěku se prostě blogovalo jen pro radost a ne pro mamuta ☺. Začala jsem blogovat proto, protože svou vášní ke kosmetice a líčení jsem byla ve svém okolí vyhlášená a když jsem viděla, že v zahraničí se holky o tuhle vášeň dělí prostřednictvím internetu, nadchlo mě to do té míry, že jsem sebrala veškerou odvahu a začala jsem natáčet videa tady u nás. Byla jsem první vlaštovka a na těch výstupech to bylo vidět (chápete správně, v negativním slova smyslu) ☺. Špatný obraz, některá videa přesvícená, jiná tmavá, mluvila jsem nezáživně a moje vyjadřování pokulhávalo (ehm, to občas pokulhává dodnes ☺). Stříhala jsem je na notebooku za 7tis., který se neskutečně přehříval, restartoval a sekal a tak jsem ho chladila na podlaze v komoře a natáčela na kameru za 1500, obojí jsem si pořídila k tomuto konkrétnímu účelu a musela jsem si na to našetřit. A i když vím, že to nebylo nic moc, byla jsem za to vděčná, těšila jsem se na každé video, kdy si s vámi popovídám a kdy vám ukážu, co je nového ve světe kosmetiky ☺.

 Vím, že se to už nevrátí, ale někdy se mi po těch starých časech až stýská. Konkrétně v poslední době čím dál častěji. Blogovaly tu holky, které to dělaly a nezobecňujme, některé i teď dělají, s vášní, srdcem, pro sebe a pro vás a ne jen pro prachy a kosmetiku zadarmo. Nezlobte se, že to říkám tak na rovinu, nechci střílet do vlastních řad, peníze má rád asi každý, do určité míry dávají člověku svobodu a i já si myslím, že za reklamu by se mělo platit. Ale také si myslím, že odsud posud. V poslední době si všímám toho, že se z některých blogů stávají jen přehledy toho, co která blogerka dostala a kolik za to dostala (což se ovšem vy nedozvíte). A tak začíná být čím dál těžší něčemu věřit a vy čtenáři jste podezíraví i v případech, kdy je to naprosto zbytečné a naopak některým blogerkám důvěřujete aniž byste věděli, co všechno za tím je. Musím ale říci, že vás úplně chápu, když to kolem sebe vidím a vidím do toho více než vy, pro čtenáře je někdy opravdu obtížné až nemožné to rozlišit.

Paradoxem je, že ti „staří bardi“ jsou často mnohem poctivější, než nově vzniklé „hvězdy“. Mohla bych tu mluvit o tom, jak se mi nelíbí reklama cílená na děti a jak se mi líbí ještě méně, že na dětech, které o tom nemají tušení, se skvěle a drsně vydělává, jen se o tom chytře mlčí. Ono zaujmout dětské publikum je totiž mnohem jednodušší, proto na ně většina vloggerů cíli, protože na to, aby zaujali to dospělé, prostě nemají, je to těžší, náročnější, zdlouhavější a nedá se na tom tolik vydělávat. A také bych mohla mluvit o tom, že ty děti pak ždímají peníze od svých rodičů na věci, které někdo vychválí ve videu, i když je to naprostý shit nebo je utrácí za nesmyslně předražené a nezdravé přeslazené čaje v plastovém kelímku. A protože já mám publikum převážně dospělé (díky za to, ale má to i své nevýhody) tak ti rodiče si pak přijdou stěžovat a vylít vztek ke mně, protože potomci po nich pořád něco chtějí a oni už pak nemají finance na své radosti a koníčky. Protože co si budeme povídat, každý milující rodič upřednostní své dítě před svými potřebami. Dovolte mi povzdechnout si nad tím, vím, že dnešní děti to také nemají jednoduché, ale kde jsou ty časy, kdy jsem si ve 12 nebo 13 vzala míč a na celé odpoledne vypadla ven hrát vybíjenou a nepotřebovala jsem ani chytrý mobil ani značkové oblečení na to, abych zapadla do party.

 A upřímně, nepotřebuji to ani dnes, i když se mi někteří posmívají za levné oblečení nebo kosmetiku, pro mě jsou důležité jiné kvality a životní aspekty, než abych šetřila jen na značkové oblečení a drahou kosmetiku a pak to mohla ukázat na blogu (tím vůbec neříkám, že je to špatné, každý dle svého gusta, co mi udělá radost, to je v pořádku ☺). Ne všichni máme stejné podmínky a start do života a tak je zcela v pořádku koupit si to, na co stačí naše kapsa, případně rodičů kapsa. Neciťte se ale méněcenní a nezáviďte jen proto, že vaše rodina má jiné finanční zázemí než bloggerka, kterou obdivujete. Každý na světě má své problémy a trápení.

Nepřipadá vám ten dnešní svět a hodnoty trochu na hlavu postavené a zvrácené?!

 Ještě než se dostanu k finanční stránce blogování, musím se vám svěřit s tím, že mne i čím dál méně baví chodit na různé bloggerské akce. Zcela upřímně, mám bloggerské kolegyně, kterých si nesmírně vážím, ráda je vidím a vím, že jejich úspěch jsou roky tvrdé práce (ostatně jako ten můj) a které nemají potřebu žebrat ve firmách o kosmetiku nebo se zviditelňovat focením děsně cool selfíček s bloggerkami, které právě „frčí“ nebo které by jim mohly přihrát trochu té popularity. Jsem zklamaná z toho, že lidé, o kterých jsem si myslela, že mají charakter teď „lezou do zadku“ někomu, kdo vlastně nic neumí, jen se na akce přijde vyfotit a je pod jeho úroveň o ní udělat slušnou reportáž pro vás. Mám takový dojem, že některé bloggerky by se měly rozpomenout na to, že jste to vy, čtenáři, kdo je dostal tam, kde jsou a že fotka s „celebritou“ z nich „celebritu“ neudělá. Ostatně, když jsme u toho, některým kolegyním vzrostlo sebevědomí závratnou rychlostí jen na základě toho, že je obdivuje banda děcek, které ještě nemají rozum a samy se jako ty "celebrity" začínají chovat a požadovat nekřesťanské honoráře za účast na různých akcích či projektech. A tak se v poslední době z těch blogerských akcí kolikrát stává snůška plků a cool selfíček a přetvářky. Nakonec, znáte to pomyslné bodnutí do zad? Nejednou se mi stalo, že se nebylo třeba štítit toho, aby ta „buranka“ někam přivedla lidi, ale za zády mě pak pomlouvat a nejvíce od těch lidí, kteří se na blogu či videu jeví jako milé osoby, to ovšem není nic nového pod sluncem, to se stává všem smrtelníkům ☺. Překvapuje mě, jak některé bloggerky jsou naprosto jiné v reálu a naprosto jiné na videích, jenže vy to samozřejmě nevíte. Já asi na tohle nemám ten kachní žaludek nebo nejsem ten správně dravý typ. Ten, kdo mě zná ví, že jsem v reálu úplně stejná, ba ne, kecám, jsem o dost sprostější. Přiznávám se vám na tomto místě a kaju se, v reálu nejdu občas pro „prdel“ nebo „nasrat“ daleko. Někdy si holt člověk potřebuje ulevit a asi mi to nepomůže v image distingované dámy středního věku, ale jsem to já. Na videích se snažím, aby mi to náhodou neulítlo, protože si myslím, že tam to nepatří, ale ruku na srdce, kdo si občas nezanadává ☺. Je pro mne však překvapivé, že právě přirozenost v řadě případů má u čtenářů mnohem menší úspěch než přetvářka.

 Trochu obšírně, ale přesto, dostáváme se k té části, která vás asi nejvíce zajímá – a to jsou peníze. Někteří z vás totiž vidí reklamu úplně za vším a myslí si, že každá z nás má zaplaceno za product placement jako je tomu v zahraničí, ráda bych vás vyvedla z omylu (to by to u nás vypadalo jinak ☺) , ale zároveň bych ráda podiskutovala na toto téma a naopak připomněla, že hodně lidí reklamu nevidí tam, kde opravdu je a vidět by ji měli. V tom mají výhodu bloggerky mající dětské publikum, které to ještě neumí poznat a také není zdaleka tak závistivé jako dospělé. Já se blogováním neživím, nevím zda bych úplně chtěla, i když teď je cool říkat, že jo a na druhou stranu, proč ne. Ale podle mě, pokud by člověk neměl jiný příjem, či práci, pak jsem dost na pochybách, zda nevezme cokoliv placeného, jen aby si vydělal. Jaké ale bylo moje procitnutí, když jsem spolu s tím „poctivějším“ jádrem zjistila, že jsme vlastně úplně hloupé! Že vlastně stačí naklikat si na Instagramu falešné uživatele a nechat si zaplatit za to, že zveřejním fotku produktu a pochválím ho. Nebo udělat bezvadnou reklamu na blogu něčemu, co s blogem nemá vlastně nic společného, vždyt o co jde, čtenář to přežije a člověk se něčím živit musí a když nic neumím, vydělávat na blbosti lidí (a ještě lépe dětí), je vlastně to nejjednodušší. A co víc, že se tímto divadlem na lidi můžu vlastně docela dobře živit! Stačí totiž firmě nakukat, že jsem nejslavnější česká bloggerka a je vystaráno. Asi se teď smějete, jenže v těch firmách často sedí lidé, kterým je to putna (určitě ne všude, čest těm poctivým), potřebují si odškrnout položku na seznamu a vlastně je vůbec nezajímá realita a tak se mi nejednou stalo, že jsem od zástupce firmy slyšela „ ted jsme tu měli nejslavnější českou fashion bloggerku „ a přitom vy víte, že článek přidá jednou za týden nebo 14 dnů a ještě to stojí za starou belu.

 Víte, já rozhodně nesouhlasím s tím, že bloggerky by měly dělat reklamu zadarmo, myslím si, že pro firmy je to velká příležitost, jak mít přesně cílenou a přirozenou reklamu a když si vezmu, že za reklamu v časopise platí firmy statisícové částky a člověk pak jen stránku prolistuje, myslím, že odměnu si zasloužíme. Nakonec, ať už chceme nebo ne, jakmile se člověk o něčem zmíní, už tu reklamu dělá. Ale teď je právě na bloggerkách, jak se toho ujmou. Jako v každém oboru, i tady platí, že jsou jedinci, kteří kazí pověst všem, bohužel.

Jak to tedy dělat tak, abychom my bloggerky nebyly v očích firem hloupé nány, které vše pochválí a za krém nebo rtěnku skočí z okna. A zároveň tak, aby důvěryhodnost blogu nezůstala porušena a aby čtenář nebyl oblbován? Já jsem toho názoru, že pokud mě firma osloví s tím, že by chtěla udělat reklamu nějakému produktu resp. že chtějí, aby se o jejich stránách (značce) dozvědělo více lidí, tak produkt nejdřív pořádně vyzkouším, zjistím jaký je a jak mi vyhovuje. Pokud jsem s ním spokojená, ráda se o to podělím, pokud nejsem, také se o to ráda podělím slušnou formou, avšak můj názor na konkrétní produkt by měl zůstat bez zásahů oné firmy, firma by tedy měla ohodnotit to, že bloggerka vám o produktu řekne subjektivní názor, nikoliv to, že si nadiktují jak ho má vychválit. Proč? Protože jinak to tu můžeme rovnou zabalit a de facto se smaže rozdíl mezi reklamou na řasenku, kde modelka má nalepené řasy nebo krémem proti vráskám s dvacetiletou modelkou. Obojí bude stejný podvod. A nevím jak některé kolegyně (resp. bohužel vím), ale já bych se podvodu na vás dopustit nechtěla. Zároveň je však nutno na tomto místě výrazně připomenout důležitost spolupráce bloggerek a firem a poděkovat firmám, které marketing dělají s citem a které pro nás bloggerky pořádají skvělé akce a pro vás super soutěže a umožňují nám zažít nevšední zážitky a otestovat novinky jako první. Je to velmi citlivá symbióza díky které blog získává na prestiži a úrovni. A já jsem moc ráda, že i u nás je spousta firem, které jdou tím správným směrem. Na prvním místě by ale podle mě stále měli být čtenáři!

Zcela otevřeně je pro mne osobně ale pořád nejlepší, pokud si chci blogem přivydělat, hodit si na blog nějaký ten banner, ještě celkem nedávno jsem žádné neměla, ale jelikož vy sami jste mi psali, že je škoda toho nevyužít (ostatně musím vám dát za pravdu), rozhodla jsem se bannerem podpořit firmy, které mám ráda a ten prostor jim nabídnout. Tohle je podle mě ta správná cesta, za kterou se člověk nemusí stydět.

Rozhodně nechci, abyste z dnešního příspěvku získali pocit, že to, co dělám mě nebaví, blogování miluju a dávám do toho všechno nebo že někomu závidím, tak to není, ostatně jaké si to uděláš, takové to máš. Jen si myslím, že odměna náleží za dobře odvedenou práci a ne za oblbování lidí, tím méně dětí, které se ještě reklamě neumí bránit. Ono tvořit kvalitní obsah je pěkná fuška, ačkoliv se to nezdá tomu, kdo si to nezkusil a tak si myslím, že bychom měli my, vy i firmy podpořit lidi, kteří ten obsah tvoří, dávají si s ním práci a nedělají to s primárním cílem něco na tom vytřískat, i když třeba nemají taková čísla v odběrech nebo tolik followerů čí návštěv. Můžete namítnout, že to je život a svět je nespravedlivý, ale já věřím tomu, že se to změnit dá, stačí jen chtít a vzít to za správný konec.

Samozřejmě si nemyslím, že mám patent na rozum a nepřísluší mi nikoho soudit, jen jsem cítila potřebu se vám svěřit se svými pocity a postoji. Nechci, aby se případná diskuze zvrtla v pomlouvání jiných osob nebo bloggerek, ačkoliv jsem si vědoma toho, že některým jsem možná neúmyslně šlápla na kuří oko.

Je mi ale jasné, že ne každý to vidí stejně jako já a tak mou prosbou k vám dnes je to, abyste mi dali vědět, jak se k tomu všemu stavíte. Všímáte si těchto věcí, dochází tyto věci čtenáři blogů, který jinak v této problematice není zainteresován? Jak to vlastně celé působí zvenku a všmili jste si změny, kterou blogosféra právě prochází?

FACEBOOK | INSTAGRAM | YOUTUBE