Článek o všem a o ničem od Míry (guestpost od mého manžela)

Po dvou předešlých článcích se objevilo pár dotazů, jestli prý mám svůj vlastní blog a jestli ne, tak že bych si ho měl založit.

 

Asi mi stoupla "sláva" do hlavy, ale přiznám se, že jsem o tom chvilku přemýšlel. Říkal jsem si "proč ne, nejdůležitější věc pro blogerku, zrcadlovku a hrnek starbucks, už máš, tak co ti brání? Byl bys blogerka jedna radost". Jenže pak sem narazil na první problém. O čem by ten blog měl být? A následovalo několik bezesných nocí... 

 

Říkal sem si "fotíš, udělej blog o focení". Takže jsem si prošel svá fotoalba a pak pro jistotu ještě jednou. Naštěstí mi zůstalo trochu soudnosti a vyhrál zdravý rozum, takže prvně se to pořádně naučím a až budu lepší fotograf než ostatní, tak teprve o tom začnu psát. Do té doby se můžete občas kouknout na stránky, nebo na facebook, čas od času tam nové fotky přidám, pokud se Vám budou líbit, budu jedině rád, ale psát o nich zatím nebudu.  

 

Taky mě napadlo udělat si blog o kosmetice, baví mě to, něco o tom vím, snadno se to fotí. "Jo! To bude ono! Budu beauty blogerka!!" Vykřikl jsem a plný elánu jsem se rozběhl do koupelny hledat námět na svůj první post. Jenže... Doma mám všeho všudy tři kosmetické produkty, deodorant, parfém a  sprchový gel + šampon v jednom. Sakra! Proč já si nekoupil šampon a sprcháč zvlášť. Měl bych o čem psát, ale takhle... Co mám asi tak napsat o sprchovém gelu a šamponu? "Krásně pění a příjemně voní, takže si ty dvě minuty ve sprše fakt užijete a budete na ně vzpomínat celý den..." No, tak to by si anonymové asi smlsli. O kosmetice psát nemůžu, to je teď už více než jasné.     

                                                          

Nevadí, témat je ještě dost. Dáme to k ledu, třeba mě něco napadne. A taky že jo! K tomu ledu sem přidal gin, tonic a limetku a opravdu mě pak něco napadlo. Fashion blogerka! To je moje parketa, tam sem kovanej, triček mám asi 15, svetrů 8, kalhoty minimálně dvoje a bot 6, i když jsou to vlastně jen tři páry, ale to je fuk, to se nějak udělá. Super, na prvním OOTD si musím dát fakt záležet! Tričko, krásná barvička, nebeská modř s růžovým lemem a malou zelenou nášivkou. Doplním to svetrem, volím tmavší barvu a k tomu šedé kalhoty a světlé boty. "Wow, chlape ty seš kusan, raději to nepřeháněj s doplňky, jinak ženský shořej touhou", pár fotek, a je hotovo. Přelétnu okem šatník, abych věděl o čem budu psát příště a... je to v háji. Přitroublý úsměv mi sice na tváři zůstal, ale to je tím ginem, uvnitř mě sedí a usedavě pláče fashion blogerka, jejíž sláva ustala dříve než začala. Mám sice 15 triček, ale 12 z nich je stejných - krátký rukáv a límeček, jen jiná barva, stejný problém se svetry. Těch pár košil to fakt nevytrhne. No nic, tak příště.  

 

Ale jsem docela zajímavý, třeba by mě lidi četli i jen tak, můžu přeci psát jen o sobě, o mé každodenní rutině. Lidi by to mohlo zajímat. Jo, je to jasný, hned zítra začnu psát o tom, co dělám každé ráno, každý den. Usínám, jsem spokojený, můj život dostal smysl, už nejsem jen jeden z davu, jsem bloger! Nebo alespoň od zítra budu. Jenže ouha, večer to sice vypadá krásně, ale ráno zaspím, takže lítám jak pošuk z místnosti do místnosti. "Zatracenej gin, to byl teda nápad..." Zapnout vodu na čaj, do kotle, pro uhlí, vyčistit zuby, sakra, za 30 minut musím být v práci, no tak to nevim, no pojedu rychleji, to dám... Oblečenej sem v mžiku, ještě že sem včera dělal to OOTD a byl línej si to uklidit, teď se to fakt hodí. Už je to rutina, poslepu nahmatám parfém, Gucci sport, jasně, mohl bych si koupit nějaký fake, třeba Pucci, vypadá stejně, ale ušetřit nějaký love abych pak v poledne smrděl jak veverčí pižmo? Ne, to ne, na některých věcech se fakt nemá šetřit. A letíme. Sníh na autě je sice děsnej vopruz, ale co, lyžovat tě baví, tak teď nekecej a ometej.V práci to není žádný vzrůšo, o tom psát nemůžu, to nikoho nebaví, "možná až budeš dělat projekťáka v nějaký firmě co se zabývá ekologií, nebo kosmetikou... Hm... to by nebylo špatný, že bych kouknul na inzeráty?" Ne, sem v práci, musím makat, tuhle část dne vynechám o té psát nebudu. Večer doma objednávky s Peťou, maily, upravit nějaký fotky zákazníky, sprcha a kafe, deset večer, v posteli, balada... No, ale problém! Zase! Bude tohle někoho zajímat? Většina lidí si sice zvolila Zemana, ale že by to bylo až takhle nenáročné publikum? Proboha to snad ne... Tak nic, další nápad v trapu, achjo, no, snad mě něco napadne ráno... 

 

A taky že jo! Spokojeně se vrtím v posteli a říkám si, jak vás všechny převezu. Svezu se s jednou již známou a zavedenou blogerkou. Celou tu dobu mám jednu přímo před sebou, že mě to nenapadlo dřív... Dám lidem co chtějí, bulvárek... A začnu z ostra! Pěkně vám popíšu jak sem Peťu potkal, jak sem jí viděl poprvé. To budete koukat, takže bylo to v prvním ročníku ve škole, sedím si na první přednášce, koukám po místnosti, kde by se našla nějaká ještěrka k pošpásování. Bylo několik minut po začátku, profesor najednou říká mé jméno, "cože, ano, to jsem já u telefonu, teda pardon, přítomen" Ukázalo se, že jsem přijímací testy udělal nejlépe z celého ročníku a jestli chci, tak můžu přejít na jiný studijní obor, kde jim nějaký studenti chybí! Tady jen pro upřesnění, ono to vlastně nemá přímou spojitost s tím, jak jsem Peťu potkal, ale tak proč se nepochlubit, že, hihi … (mimochodem Peťa byla hned za mnou, asi osud). A protože sem doposud nezahlédl žádnou zajímavou holčinu, začal sem o tom přemýšlet, a to dost vážně. Už jsem se postavil, že tedy půjdu, když v tom se najednou otevřely dveře a do nich vešla krásná, štíhlá brunetka s rozpuštěnými vlasy. Byla nádherná. Jemné rty, krásné rysy, štíhlé nohy, perfektně tvarované boky a dvě krásné, mladistvé, nespoutané a tak akorát velké... oči. Jemně pohodila hlavou a pousmála se. Průvan ke mně zanesl její vůni... Rozklepala se mi kolena, rozšířily zorničky a já se nezmohl na nic jiného, než si sednout zpět. Na jiný obor jsem nepřešel a hned první měsíc jí pozval na rande, sice souhlasila až po dvou letech, ale to vem čert :-). 

 

No moment! Tohle ale nebylo pěkně zostra! Zatraceně, zase vedle... No nevadí, ukážu prvně romantickou stránku, získám širší obecenstvo a teď začne ten bulvárek! Skandální odhalení! Víte o tom, že Peťa má krásnou pihu přímo ... No jo, ale co když si to bude číst i ona? To se jí asi nebude líbit... Jenže jen na romantiku bulvární blog neutáhnu, takže zase nic... 

 

Takže co sem za těch několik bezesných nocí zjistil? Že jsem schopen psát články o ničem, jako třeba tenhle :-). No, snad mě do příště něco napadne, nerad bych upadl v zapomnění. 

 

 

Ale pokud někdo dočetl až sem, tak si dáme trochu toho bulvárku ;) tohle je moje úplně nějoblíbenější fotka za minulý rok... Co na ní říkáte?